Kdykoliv vyrážíme z domova, automaticky si obujeme nějaké ty boty. A aniž se nad tím leckdy zamýšlíme, volíme obvykle aspoň relativně správně. Máme boty, ve kterých si zaběhneme do obchodu, ve kterých odejdeme na těch pár hodin do práce a podobně. A v takových situacích se nad dokonalostí obuvi nemusíme zase až tak moc zamýšlet. Protože kdybychom si nevybrali dokonalou obuv, nějak se to zvládne. Krátký časový úsek se zvládne i v botách, které trochu tlačí, i v těch, do nichž nám dejme tomu cestou natekla voda. Není to pohodlné, ale není to ani žádná katastrofa.
Ale jsou situace, kdy máme vyrazit ven na delší dobu, respektive kdy máme vyrazit do více či méně neznámého terénu, ve kterém nás může ledacos zaskočit. A to už si žádá daleko zodpovědnější přístup k výběru obuvi, kterou použijeme. Protože v přírodě se jen tak někde nepřezujeme, ani když s sebou máme nějaké rezervní boty, a už vůbec tam vhodnější obuv neseženeme, pokud zjistíme, že nemáme na nohou to pravé. A kdo už někdy klopýtal terénem v botách, které tlačí nebo v nichž to čvachtá, mi dá za pravdu, že to není příjemné. Ani tehdy, když jde o kratší výlet, o nějaké vícedenní anabázi už ani nemluvě.
A tak si nejrozumněji počínají ti, kdo si pro podobnou příležitost seženou vhodné trekové boty, tedy boty, které jsou pro putování krajinou stejně jako dejme tomu pro práci na poli či v lese přímo dokonalé. Když si je totiž člověk obstará od prodejce, na kterého je v tomto ohledu naprosté spolehnutí, je jisté, že takové boty splní to, co se od kvalitní obuvi očekává. Bude se v nich pohodlně chodit, ochrání nohy před vlhkostí i dalšími nepříjemnostmi. A jistě se mnou budete souhlasit, že to je k nezaplacení. Protože se i ten nejpříjemnější pobyt v nejkrásnější přírodě nikdy nevychutná, když člověku není dobře od nohou. A když už tento myslí jenom na jedno – kdy se konečně zuje.